Der verlorene „Bienenvater“ aus Herlikowitz: Egon Rotter
Když jsem před časem začal v archivech pátrat po samotných počátcích vzniku včelařského spolku u nás ve Vrchlabí, čekal jsem ledacos – staré zápisy, jména místních hospodářů a drobné spolkové radosti. Narazil jsem však na stopu, která mi doslova vyrazila dech. Objevil jsem jméno muže, který v meziválečném období proměnil krkonošské Herlíkovice v místo pozoruhodného včelařského výzkumu, publikoval své poznatky i v zahraničí, a přesto se na něj po roce 1945 téměř zapomnělo.
Dovolte mi, abych vám představil Egona Rottera – rytmistra, biologa, vrchlabského rodáka a zapomenutého krkonošského „včelího otce“, jehož příběh se mi podařilo po desítkách let znovu vytáhnout na světlo.
Továrnický syn s duší vědce
Jméno Rotter zná ve Vrchlabí snad každý. Egonův otec Guido Franz Rotter patřil k významným vrchlabským průmyslníkům a mecenášům a rodina Rotterových se výrazně zapsala do historie našeho města i Krkonoš.
Egon se narodil 17. května 1886 v Hořejším Vrchlabí. Jeho matkou byla Alma Rotterová, rozená Ehingerová. Měl také mladšího bratra Guida, který později pokračoval v rodinném podniku.
Rodinná továrna F. A. Rotter & Söhne v Hořejším Vrchlabí.
Zatímco velká část rodinného příběhu Rotterových je spojena především s průmyslem, textilem a lyžováním, Egon si postupně našel svou vlastní cestu. Tou se staly přírodní vědy a především včely.
Nebyl však pouze badatelem uzavřeným mezi knihami a úly. Měl vlastní rodinu. Jeho manželkou byla Hertha a v dochovaných sčítacích pramenech se objevuje také jejich syn Harald Viktor. Právě tyto drobné rodinné stopy dnes pomáhají skládat obraz Egona Rottera nejen jako včelařského výzkumníka, ale také jako člověka, který žil běžný rodinný život v tehdejším Hořejším Vrchlabí.
Ačkoliv byl spojen s rodinným podnikem, značnou část svého času a zřejmě i vlastních prostředků věnoval včelařství a výzkumu.
Africké včely v drsných Krkonoších
To nejzajímavější se však odehrávalo v Hlemýždím údolí – tehdejším Schneckengraben – v Herlíkovicích.
Právě zde Egon Rotter provozoval své experimentální včelařské stanoviště a prováděl pokusy, které výrazně přesahovaly hranice běžného místního včelaření.
Rotter se zabýval mimo jiné vlastnostmi různých geografických populací včely medonosné a jejich schopností přizpůsobit se odlišným podmínkám. Do Krkonoš se díky němu dostávaly i včely ze Středomoří a dalších oblastí, například včela egyptská (Apis mellifera lamarckii) nebo včely kyperského původu.
V drsných horských podmínkách sledoval jejich zimování, chování i další vlastnosti. Výsledky svých pozorování nezůstávaly pouze v jeho zápisnících. Rotter publikoval odborné práce a jeho jméno se objevuje také v zahraniční včelařské literatuře, mimo jiné v britském časopise The Bee World.
Právě to ukazuje, že jeho práce nebyla pouze místní zvláštností. Z malého údolí pod krkonošskými svahy se Egon Rotter zapojoval do tehdejší mezinárodní debaty o biologii a chovu včel.
Včely potřebují nejen úly, ale i krajinu
Rotter se nezajímal pouze o samotné včely.
Velkou pozornost věnoval také rostlinám poskytujícím včelám nektar a pyl. Podle dochovaných vzpomínek a pozdějších zpráv vyséval na chudších krkonošských pozemcích medonosné rostliny a snažil se zlepšovat včelí pastvu v okolí svých stanovišť.
Je to možná nenápadná část jeho práce, ale z dnešního pohledu velmi zajímavá. Myšlenka, že dobrý včelař nemá pečovat pouze o včelstva, ale také o krajinu, ve které žijí, působí překvapivě moderně.
Ještě v poválečných vzpomínkách se objevují zmínky o tom, že některé louky v okolí Vrchlabí byly díky podobným výsevům mimořádně bohaté na kvetoucí rostliny.
Rok 1945 rozdělil jeden život na dvě části
Konec druhé světové války znamenal pro německé obyvatele Vrchlabí i pro rodinu Rotterových zásadní zlom.
Rodina přišla o své dosavadní zázemí a Egon Rotter odešel z Krkonoš do Německa. Jeho další život pokračoval v oblasti města Zeitz v pozdější Německé demokratické republice.
Ani po odchodu z rodného kraje však na včely nezapomněl. Ve včelařství a biologii pokračoval i v Německu a jeho jméno se objevuje v odborných pramenech ještě dlouho po válce.
Tady se zároveň otevírá další část příběhu, která už nepatří pouze Egonu Rotterovi.
Co se po roce 1945 stalo s původními včelstvy, včelíny a vybavením německých včelařů? Kdo jejich práci převzal? A jak z poválečných poměrů postupně vzniklo nové české organizované včelařství ve Vrchlabí a okolí?
Právě tomu se budu věnovat v samostatném článku o historii vrchlabského včelařského spolku.
Poslední léta
Egon Rotter žil po válce v Zeitzu a ve včelařském prostředí zůstal aktivní i ve vysokém věku.
Zemřel 6. září 1966 ve věku 80 let.
Zpráva o úmrtí Egona Rottera z roku 1966 s českým překladem. Dobový text připomíná jeho význam ve včelařském výzkumu i jeho botanickou činnost.
Je zvláštní, jak rychle může zmizet paměť na člověka, jehož práce kdysi překračovala hranice regionu i tehdejšího Československa.
Ve Vrchlabí zůstalo jméno Rotter pevně spojeno především s průmyslem a lyžováním. Egonova včelařská kapitola však zůstala téměř zapomenuta.
A právě proto podle mě stojí za to ji znovu připomenout.
Velká badatelská výzva: hledáme Egonovu tvář
Během pátrání po historii vrchlabského včelařství se mi podařilo poskládat překvapivě velkou část Egonova života – od rodinných a sčítacích záznamů přes jeho odborné práce až po údaje z jeho poválečného života v Německu.
Jedna zásadní věc mi však stále chybí.
Jeho fotografie.
Zatím se mi nepodařilo nalézt jediný bezpečně identifikovaný portrét Egona Rottera.
Proto se obracím na vás – včelaře, pamětníky, potomky původních obyvatel Vrchlabí i všechny zájemce o historii Krkonoš.
Nemáte doma ve starých rodinných albech fotografie včelařů, včelínů nebo života v Hořejším Vrchlabí a Herlíkovicích z první poloviny 20. století?
Nenacházejí se ve vašich pozůstalostech německé včelařské časopisy, spolkové fotografie nebo snímky z Hlemýždího údolí?
Každá fotografie nebo zmínka může být důležitá.
Pokud máte jakoukoliv stopu, budu rád, když se mi ozvete prostřednictvím tohoto webu nebo ZO ČSV Vrchlabí. Email: zovrchlabi@vcelarstvi.cz nebo romanfrana@seznam.cz
Možná právě někde ve starém rodinném albu stále leží fotografie člověka, který před téměř sto lety zkoušel pod krkonošskými svahy chovat včely pocházející až z Afriky.
Roman Frána
Vrchlabí
Prameny a další čtení
Egon Rotter – Rational Bee-Keeping
The Bee World, 1922
Egon Rotter – The Size of the Brood-Chamber in Relation to Swarming
The Bee World, 1922
Egon Rotter – Bee-Keeping in an Unfavourable Climate
The Bee World, 1923